Místa v okolí
Centrum Merida je umístěno v srdci Vysočiny na okraji malé vesničky Budíkov. Níže uvádíme několik zajímavých míst v okolí.
Cesta na Lipnici: Přírodní rezervace Kamenná trouba
Z Centra Merida vyrazíme kolem přilehlého sadu SV směrem polní cestou k místní části Malý Budíkov. Po krátkém úseku po silnici odbočíme vlevo k novému rybníku na Jalovčím potoku. Přejdeme jeho hráz, zabočíme vpravo a po polní cestě směřujeme kolem chaty a bažantnice stále východním směrem. Přes Malý Budíkov naše kroky míří k dalšímu rybníku. Totiž Cihelně na kraji obce Kejžlice. Obejdeme ho po jeho jednom či druhém břehu a kolem dětského hřiště a sportovišť se blížíme k Obecnímu úřadu v Kejžlici. Dále naše kroky vedou kolem hasičárny ulicí 'K Lipnici'. Tentokrát se nenecháme zlákat odbočením vpravo do kopce směrem k Novému Dvoru, ale pokračujeme rovně, severním směrem, rovnoběžně se Pstružným potokem. Projdeme kolem čistírny odpadních vod a jsme v otevřené krajině okolí Přírodní rezervace Kamenná trouba. Hrad Lipnice je nám téměř 'Polárkou' a předchozími zastaveními jsou samoty 'Pohodárna' a 'Na Blatech'. Lipnice je nyní před Vámi přesně na severu. Je na Vás, kam povedou Vaše kroky.
Okolí obce Budíkova
Okolí obce Budíkova je také provoněno mnoha příběhy, dějinami, památkami živými či architektonickými, stopami šikovných lidí, básníků, malířů, muzikantů. Pojďme třeba projít voňavým borovým lesem s vtipným názvem 'Smrčiny', vystoupat k malebnému i drsnému Pustému Lhotsku (kde to v zimě fičí a Vaše stopy okamžitě zavěje sníh) a rozhlédnout se po tamější 'náhorní' planině. Necháme za sebou uzavřenější Zálesí a rozhlédneme se po Voplešácku. To je spíše bezlesé, plešaté, s plochými kopci. To potvrzuje výjimka v podobě mrazového srubu Brádla (626 m n.m). Tento skalní útvar není bezlesý, ani plochý a připomene Krkonoše či Jizerky. Z tohoto vrchu se tedy rozhlížíme. Třeba směrem k obci Kaliště, zde v zatáčce stojí zájezdní hostinec, kde se výborně vaří, ale kde se také skrze Gustava Mahlera narodilo devět symfonií. V nedaleké Proseči a Řečici můžeme zase zavzpomínat díky architektonickým památkám. Zřícenina Tvrze v Proseči poskytne stabilitu, zemitost hranolové masivní věže. Kostelík, zvonice, hřbitov v Řečici již přeci jen goticky odhmotní a vertikalizuje. Naláká nás poznat také jeho dva bratříčky ze shodné dílny s bohatou freskovou výzdobou. Tedy Loukov a Dolní město -tzv. Podlipnické kostely. Do Řečice rád chodil básník, grafik a tak trochu poustevník Bohuslav Reynek z nedalekého Petrkova. K Lipnici vzhlížel jako ke ztroskotané Noemově arše, vyplavené velrybě, či lokomotivě malíř Jan Zrzavý z nedaleké Okrouhlice. Také ji maloval, podobně jako kostel v Krásné Hoře. Připomínala mu mj. Betlém. Při procházce nám jako orientační bod bude stéle sloužit vrch Melechov, husity pojmenovaný jako biblický Oreb, jehož vrchol byl na sklonku rakousko-uherské monarchie považován za střed Evropy. Kdybychom se chtěli vypravit dále, u dubu oběšenců v Kochánově byl srub malíře Jaroslava Panušky. Ten tu za nocí vídal létat upíry, v rybnících a bažinách plno vodníků a když chodil po prašných cestách malovat okolní krajinu, občas spatřil pobíhat trojnohé oko, řečené Prtivoko, bájnou bytost, kterou najdete jen na Vysočině. Zveme Vás tedy k vlastním procházkám, objevování, vnímání všemi smysli.
Orlovy – kolébka českého skautingu
Samota Orlovy leží v lesích nedaleko Kejžlice a Lipnice nad Sázavou a patří k nejvýznamnějším místům českého skautingu. Právě zde Antonín Benjamin Svojsík v roce 1911 zkoušel první skautské metody v českém prostředí a připravoval základy výchovy založené na pobytu v přírodě, samostatnosti, spolupráci a odpovědnosti.
V létě roku 1912 pak přivedl do Orlovských lesů třináct chlapců na první český skautský tábor. Během několikatýdenního pobytu si sami vařili, stavěli přístřešky, cvičili a učili se spoléhat jeden na druhého. Tento tábor položil základy české skautské tradice.
Místo dnes připomíná pomník a zdejší hájovna slouží jako skautská základna. Orlovy nabízejí klidnou procházku lesní krajinou i možnost navštívit místo, kde se začal psát příběh českého skautingu.
Foto: 0kozel / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0, zmenšeno
Naučná stezka Březina – lesy, skály a příběhy Humpolce
Vydejte se na příjemný okruh lesy v okolí Humpolce. Naučná stezka Březina měří podle zvolené varianty přibližně 8 až 10 kilometrů a na 16 zastaveních přibližuje přírodu, geologii i historii Humpolecka.
Trasa vede kolem rybníka Dvorák, pozůstatků dávné hornické činnosti, lesních pramenů a skalních útvarů. Mezi nejzajímavější místa patří pověstmi opředená skála Čertovka, kamenné moře a zřícenina hradu Orlík.
Stezka je vhodná pro klidný půldenní výlet. Většina trasy vede po lesních cestách, proto se hodí pevnější obuv, zejména po dešti. Okruh lze podle času a kondice zkrátit a spojit například jen návštěvu Čertovky, Orlíku a okolního lesoparku.
Naučná stezka Březina je krásnou volbou pro všechny, kdo chtějí spojit pobyt v přírodě s poznáváním místních příběhů a historie.
Foto: ŠJů / Wikimedia Commons, CC BY 4.0; upraveno zmenšením.
Hrad a město Lipnice
Jen zhruba 15 minut jízdy autem z Budíkova se nad krajinou tyčí majestátní silueta jednoho z nejmohutnějších českých šlechtických hradů. Hrad Lipnice vás uchvátí svou syrovou gotickou krásou, monumentální architekturou i dechberoucími výhledy do širého okolí Českomoravské vrchoviny. Procházka po jeho nádvořích, temných sklepeních a hradních ochozech je doslova cestou v čase. Samotné městečko Lipnice nad Sázavou si dodnes uchovalo poklidnou, historickou atmosféru, která přímo vybízí k odpočinkové procházce spojené s objevováním malebných zákoutí.
Lipnice je neodmyslitelně spjata se jménem spisovatele Jaroslava Haška, autora slavného dobrého vojáka Švejka. Můžete zde navštívit jeho domek s expozicí nebo posedět v legendárním hostinci U České koruny, kde tvořil a kde dnes vaří jeho potomci. Skutečným klenotem a skvělým tipem na pěší tůru je však Národní památník odposlechu. V nedalekých zatopených žulových lomech najdete do skal vytesané obří reliémy – Bretschneiderovo ucho, Ústa pravdy a Zlaté oči.
Národní památník odposlechu: Unikátní umění v srdci přírody
V zatopených žulových lomech u Lipnice nad Sázavou se nachází fascinující Národní památník odposlechu, který v sobě spojuje přírodní scenérie s moderním kamenosochařstvím. Pod vedením sochaře Radomíra Dvořáka zde vzniklo monumentální dílo vytesané přímo do skalních stěn tyčících se nad vodní hladinou. Památník tvoří tři hlavní několikametrové reliéfy – Bretschneiderovo ucho, Ústa pravdy a Zlaté oči. Toto umělecké ztvárnění symbolizuje totalitní praktiky sledování, donášení a ztráty soukromí, přičemž v tichém prostředí bývalých lomů získává specifickou, až mystickou atmosféru.
K jednotlivým reliéfům vede z Lipnice nad Sázavou značená turistická trasa, která prochází malebným lesním terénem a je vhodná pro pěší turistiku. Kromě tří hlavních skalních reliéfů projekt zahrnuje také Hlavu XLV (třímetrovou žulovou skulpturu u silnice směrem na Dolní Město) a monument Jednohubka. Oblast nabízí spojení kulturního zážitku s procházkou v přírodě a v letních měsících je vyhledávaná také díky možnosti koupání v čisté vodě zatopených lomů.
Rodinný pivovar Bernard
Rodinný pivovar Bernard sídlí v Humpolci, několik kilometrů od Budíkova, a jeho novodobá historie se začala psát v roce 1991. Tehdy zdevastovaný humpolecký pivovar z 16. století vydražili Stanislav Bernard, Josef Vávra a Rudolf Šmejkal. Pod vedením nových majitelů prošel podnik rozsáhlou modernizací a postupně se vypracoval na jednu z nejznámějších a nejrespektovanějších značek prémiového piva v České republice. Koncept rodinného pivovaru vsadil na odlišnost od nadnárodních pivovarských gigantů a vybudoval si kultovní status i díky specifickému marketingu.
V posledních letech pivovar výrazně rozšířil své zázemí o moderní Návštěvnické centrum Bernard. Tento architektonicky oceněný komplex nabízí komentované prohlídky pivovaru s degustací, multimediální expozici o historii podniku a designovou pivnici s vyhlídkou na město. Součástí areálu je také pivovarská rozhledna, která obepíná funkční tovární komín a nabízí panoramatický výhled na Humpolec a krajinu Vysočiny. Místo slouží jako významné kulturní a turistické centrum celého regionu.
Vrch Šafranice, Křižná studánka, Poutní kaple u Křižné studánky
Na úbočí vrchu Šafranice (624 m n. m.), nedaleko zatopeného městečka Zahrádky, jehož osmisetletou historii pohřbila vodní nádrž Želivka, leží poutní místo Křížná studánka (též Husitská). Podle pověsti tudy v 30. letech 18. století často procházel misionář, který si u lesní studánky omýval bolavé oči – po umytí se mu vždy ulevilo a nakonec se bolest úplně ztratila. Lokalita leží asi 8 km severozápadně od Centra Merida. Šafranice tvoří zalesněný okraj náhorní plošiny, která začíná u Budíkova a vrcholí u Kaliště a Proseče. Je důstojným protějškem známějšího Melechova. Za vrcholem krajina prudce klesá k široké řece Želivce a Vodní nádrži Švihov. Díky tomu nabízí Šafranice nádherné výhledy – na údolí Želivky, paprsčité obce na protějším břehu (např. kostel sv. Lucie v Ježově) i na místo, kde pod hladinou zmizela obec Zahrádka. Na obzoru pozdravíte Blaník, Stražiště, Křemešník či blikající stožár v Košeticích. Názvy okolních sídel (Podivice, Horní Paseky, V Horách, Studénky) napovídají, že jde o kraj plný výhledů a divoké krásy. Šafranice láká básníky, poustevníky, trampy, dravce i šelmy. Je rájem paraglidistů a cyklistů – legendární je nekonečné stoupání plné serpentin ze zatopené Zahrádky do osady „V Horách“, nejdelší v širokém okolí.
Zřícenina hradu Orlík u Humpolce
Jen několik kilometrů od Humpolce se na zalesněném návrší ukrývá romantická zřícenina hradu Orlík. Hrad, původně nazývaný Humpolec, vznikl na konci 14. století jako sídlo pánů z Dubé. První písemná zmínka pochází z roku 1399, kdy zde sídlil Jindřich z Dubé. V dalších staletích byl hrad opakovaně přestavován a rozšiřován, mimo jiné za Trčků z Lípy. Od konce 16. století však postupně ztrácel svůj význam, pustl a později byl částečně rozebírán na stavební kámen. Dodnes se zachovala především mohutná hranolová věž, hradní brána, bašta, zbytky opevnění, paláců a staré hradní kuchyně.
Vydejte se na rozhlednu
Součástí hradní věže je od roku 2014 vyhlídková rozhledna, k jejímuž vrcholu vede moderní ocelové schodiště. Z vyhlídkové plošiny se otevírá krásný pohled na Humpolecko a okolní krajinu Vysočiny. Za dobré viditelnosti lze spatřit například Melechov, Křemešník, Stražiště, a dokonce i vzdálený Blaník. Výlet na Orlík spojuje příjemnou procházku lesem, poznávání historie i odměnu v podobě dalekého výhledu do kraje.
Foto: ŠJů / Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Želivský klášter – místo s téměř devítisetletou historií
Premonstrátský klášter v Želivě byl založen roku 1139 knížetem Soběslavem I. a jeho manželkou Adlétou. Nejprve zde působili benediktini, které v roce 1149 vystřídali premonstráti. Klášter se postupně stal významným duchovním, kulturním i hospodářským centrem kraje.
Areál během staletí prošel obdobími rozkvětu i těžkými zkouškami. Byl poničen během husitských válek, několikrát vyhořel a po požáru roku 1712 získal díky architektu Janu Blažeji Santinimu-Aichelovi svou výjimečnou barokně-gotickou podobu. Ve 20. století klášter obsadili nacisté a za komunistického režimu zde vznikl internační tábor pro kněze a řeholníky. Později areál sloužil jako psychiatrická léčebna. Premonstráti se do Želiva vrátili po roce 1990.
Vydejte se objevit místo, kde se propojuje působivá architektura, klidná atmosféra a dramatické dějiny českých zemí. Prohlédnout si můžete klášterní areál a kostel Narození Panny Marie, projít se okolím řeky Želivky a svou návštěvu zakončit posezením v klášterní restauraci.
Foto: Hakjosef / Wikimedia Commons, CC BY 3.0
Cesta Gustava Mahlera – krajinou kolem Kališť
Vydejte se krajinou, která je spojena s jedním z nejvýznamnějších hudebních skladatelů přelomu 19. a 20. století. Zeleně značená Cesta Gustava Mahlera vede mírně zvlněnou krajinou Vysočiny přes lesy, pole a menší obce až do Kališť, rodiště Gustava Mahlera.
Celá trasa měří přibližně 25 kilometrů. Začíná u Wolkerova památníku pod Lipnicí nad Sázavou, pokračuje přes Kejžlici, Řečici, Pusté Lhotsko a Proseč do Kališť a dále přes Holušice, Speřice, Lhotice, Lískovice a Vřesník do Želiva.
Nejvýznamnějším zastavením je rodný dům Gustava Mahlera v Kalištích. Právě zde se 7. července 1860 narodil budoucí skladatel a dirigent. Cesta však není jen připomínkou jeho života – nabízí také klidné pěší putování venkovskou krajinou, daleké výhledy, drobné sakrální památky a pozůstatky starých tvrzí.
Celou trasu není nutné absolvovat najednou. Pro kratší výlet se hodí úsek v okolí Kališť.
Foto: Petr1888 / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0; upraveno zmenšením.
Přehrada Trnávka – odpočinek u vody
Vodní nádrž Trnávka leží mezi Želivem a Červenou Řečicí v malebném údolí řeky Trnavy. Vybudována byla v letech 1977–1981 především k zachycování splavenin, které by jinak pokračovaly do vodárenské nádrže Švihov. Dnes je zároveň oblíbeným místem pro rekreaci, koupání, rybaření i výlety do okolní krajiny.
Břehy přehrady lemují lesy, louky a několik přírodních pláží. Ze Želiva vede podél nádrže značená turistická trasa a okolí nabízí příjemné možnosti pro pěší výlety i cyklistiku. Návštěvu lze snadno spojit s prohlídkou želivského kláštera nebo výletem do Červené Řečice.
Vydejte se k Trnávce za klidem, koupáním nebo procházkou podél vody. Je to příjemné místo pro odpočinek v přírodě i nenáročný výlet během pobytu na Vysočině.
Foto: Jiří Zelenka (Pohled 111) / Wikimedia Commons, CC0 1.0, zmenšeno pro web
Sedlická přehrada – technická památka ukrytá v lesích
Vodní nádrž Sedlice leží na řece Želivce přibližně sedm kilometrů jihozápadně od Humpolce. Vybudována byla v letech 1921–1927 původně jako součást vodního díla určeného k výrobě elektrické energie. Dnes pomáhá také zachycovat splaveniny, které by jinak pokračovaly do vodárenské nádrže Švihov.
Nejvýraznějším prvkem je zakřivená kamenná hráz s obloukovou mostovkou, která byla v roce 2012 prohlášena kulturní památkou. Působivá technická stavba se přirozeně začleňuje do hlubokého lesnatého údolí a patří k nejzajímavějším vodním dílům na Vysočině.
Okolí přehrady je vhodné pro pěší výlety, klidné procházky a objevování krajiny kolem Želivky. Návštěvu lze spojit s cestou do Želiva, k vodní nádrži Vřesník nebo s delším výletem podél řeky.
Foto: Dezidor / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0, zmenšeno pro web
Sedlická hydroelektrárna – technický skvost na Želivce
Sedlická hydroelektrárna leží v hlubokém údolí řeky Želivky mezi Sedlicí a Želivem. Vybudována byla v letech 1921–1928 jako součást rozsáhlého vodního díla zahrnujícího Sedlickou přehradu, podzemní přivaděč a vyrovnávací nádrž Vřesník. Ve své době patřila k významným energetickým stavbám mladého Československa a stala se první československou špičkovou vodní elektrárnou s vyrovnávací nádrží.
Vodu přivádí z přehrady 882 metrů dlouhá podzemní štola. Ve strojovně dodnes pracují tři historické Francisovy turbíny, kterým se tradičně říká Emilka, Jirka a Anka Silák. Přestože bylo řídicí a pomocné zařízení postupně modernizováno, elektrárna si uchovala jedinečnou prvorepublikovou atmosféru a stále vyrábí elektřinu.
K elektrárně vede příjemná turistická cesta údolím Želivky. Vnitřní prostory nejsou běžně volně přístupné, po předchozí domluvě však může být možná individuální exkurze. Návštěvu lze spojit s výletem k Sedlické přehradě, nádrži Vřesník nebo do Želivského kláštera.
foto: Jaroslav Jelínek, licence CC BY-SA 4.0
Sluneční zátoka – po stopách Jaroslava Foglara
Sluneční zátoka leží v krásném údolí řeky Sázavy nedaleko Ledče nad Sázavou. Jaroslav Foglar sem v letech 1925–1945 jezdil se skautským oddílem Pražská dvojka a v roce 1931 zde uspořádal první tábor přímo na dnes známé louce. Táborový život v této krajině se stal jedním ze zdrojů inspirace pro svět Hochů od Bobří řeky.
Dnes zde najdete památník připomínající Foglarovy tábory a také přibližně 1,5 kilometru dlouhou naučnou stezku S Jestřábem a hochy od Bobří řeky do Sluneční zátoky. Její zastavení přibližují historii jednotlivých táborů a nabízejí i jednoduché tábornické úkoly, šifry nebo Kimovu hru.
Vydejte se na místo spojené s českou skautskou tradicí a příběhy, které ovlivnily několik generací čtenářů. Sluneční zátoka nabízí příjemnou procházku posázavskou krajinou, klidná zákoutí u řeky i atmosféru, která potěší nejen příznivce Jaroslava Foglara. Výlet můžete spojit také s návštěvou Ledče nad Sázavou nebo s delší procházkou podél řeky.
Foto: Jiří Zelenka / Wikimedia Commons, CC0
Stvořidla – divoká Sázava mezi balvany
Vydejte se do přírodní rezervace Stvořidla, kde se řeka Sázava prodírá hlubokým lesnatým údolím mezi mohutnými žulovými balvany. Proud zde vytváří peřeje, tůně a klidnější zákoutí, která patří k nejkrásnějším úsekům Posázaví.
Podél řeky vede příjemná cesta vhodná pro pěší výlet. Můžete se zastavit u vody, pozorovat proud mezi kameny nebo pokračovat delší trasou romantickou krajinou podél železniční tratě známé jako Posázavský pacifik. Stvořidla jsou působivá v každém ročním období – na jaře a v létě svěží zelení, na podzim barvami okolních lesů.
Tip: Výlet lze spojit s návštěvou Světlé nad Sázavou, Ledče nad Sázavou nebo Sluneční zátoky.
Foto: MartinVeselka / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0; upraveno
Přírodní park Melechov – klidná krajina lesů a výhledů
Vydejte se do Přírodního parku Melechov, který se rozkládá kolem stejnojmenného vrchu v krajině mezi Ledčí nad Sázavou a Světlou nad Sázavou. Chráněné území o rozloze přibližně 32 km² zahrnuje lesy, louky, pole, drobné skalní útvary i známé údolí Sázavy se Stvořidly.
Dominantou parku je zalesněný vrch Melechov vysoký 715 metrů, nejvyšší bod Světelska. Okolím vedou turistické cesty vhodné pro klidné pěší výlety i delší putování. Cestou můžete narazit na zeměměřickou věž, Čertův kámen, studánky nebo pozůstatky středověké melechovské tvrze ukryté v lese.
Melechov je ideálním místem pro všechny, kdo hledají ticho, lesní cesty a krajinu bez velkého turistického ruchu. Výlet lze spojit také se Stvořidly, Sluneční zátokou nebo návštěvou Ledče nad Sázavou.
Foto: Packa / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0; upraveno zmenšením.
